Nejdřív dívky, potom chlapci. Jihomoravský basketbal slaví prestižní double

Nejdřív dívky, potom chlapci. Jihomoravský basketbal slaví prestižní double

Byla to basketbalová dominance Jihomoravského kraje. Pro zlato z turnaje na Olympiádě dětí a mládeže si nejprve došly dívky, krátce nato je napodobili i chlapci. A společně pak oslavili nevídaný double.

Jabloneckou Městkou sportovní halou zněla po vyhlášení výsledků basketbalového turnaje píseň od skupiny Queen We are the champions a vítězové zaměnili šampaňské za lahve s vodou, aby se mohli navzájem pocákat a užít si svou velkou chvíli.

Právě tak slavily dva týmy oblečené ve stejných barvách.

„Nemůžeme mít nižší ambice,“ nechala se po závěrečném utkání slyšet trenérka basketbalistek Petra Tomancová. „Všechno jsme vyhrály a všechna utkání jsme se snažily uhrát co nejlépe,“ doplnila ji kapitánka Ema Jetelinová.

Děvčata vstupovala do závěrečné čtvrtiny finálové zápasu s pohodlným náskokem, jenže přišlo lehké zaváhání a soupeřky z Moravskoslezského kraje se bodově dotáhly. Rozhodovaly až poslední sekundy. „Všechny jsme se v závěru bály, aby to dobře dopadlo,“ přiznala Ema. „Holky byly trochu přemotivované,“ popsala důvod trenérka.

Po zápase dívky hlasitě fandily chlapců proti výběru z Prahy. „Jasně, že to vyhrajeme,“ ozývalo se z tribuny nejen od hráček, ale také od trenérů, kteří úspěch přisuzují široké členské základně a dobré práci s mládeží.

Závěr chlapeckého finále však žádné drama nepřinesl. Pět minut před koncem měli Jihomoravští náskok patnácti bodů.

O chvíli později bylo vedení ještě vyšší. Hráči ve žlutém nebyli k zastavení. „Kluci se ve druhé polovině zápasu strhli do euforie. Trefovali jsme i některé dlouhé těžké střely a odskočili jsme na rozdíl, který byl značný, a Praha jej nemohla dotáhnout,“ chválil své mužstvo trenér Martin Vyroubal.

O většinu těchto těžkých pokusů se postaral hráč s číslem 10 na zádech. Z Lukáše Olborta byla továrna na tříbodové střely.

„Lukáš Olbort, to je opravdu blázen, magor. Tomu tam napadalo úplně všechno. On když začne, tak je jeho ruka neomylná,“ smál se po zápase jeden z tahounů chlapeckého týmu, Jan Polívka, syn herce Bolka Polívky.

„Mezi všemi mými cíli je takový jeden menší. Chtěl bych, aby se neříkalo „To je syn Bolka“, ale „Bolek je jeho táta“. Jsem rád, když za mnou někdo přijde a pozná mě díky basketu,“ přiznal.

A ve finálovém zápase se tomu hodně přiblížil.

Síťka jako suvenýr

Z šatny navíc odcházel se síťkou z basketbalového koše okolo krku. „Je to rituál, památka, tradice. Každý si část ustřihneme a budeme si i za pár let pamatovat, že jsme byli na Olympiádě dětí a mládeže,“ popisuje důvod možná podivného kaskadérského kousku, který předvedly oba vítězné týmy, když se s nůžkami snažily dostat ke koši.

„Až se možná někdy dostaneme někam dál, budeme mít takovou krásnou malou věc, která nám bude připomínat, co všechno jsme tady zažili.“

Autor: Helena Hegeďová - členka programu Mladí novináři na ODM 2019