Od jejího splněného snu v podobě startu na olympiádě v Sydney uplyne příští rok už dvacet let. Letos rodačka ze Zlínského kraje Petra Juřičková přivedla do liberecké sportovní haly výpravu mladých a talentovaných sportovních nadějí jako vlajkonoška. Při té příležitostí zavzpomínala nejúspěšnější česká závodnice ve skocích na trampolíně na léta své aktivní kariéry a mimo jiného se také svěřila se svými pocity během zahajovacího ceremoniálu Olympiády dětí a mládeže.

Na place liberecké Home Credit arény už je nastoupeno 12 výprav, dvě však stále čekají v zákulisí. Jednou z nich jsou i mladí sportovci z kraje Tomáše Bati.

Je to tady, jde se na věc, Zlínský kraj nastupuje za sportovního potlesku tribun a je veden někdejší nejúspěšnější českou závodnicí ve skocích na trampolíně Petrou Juříčkovou. V té v tu chvíli ožívají vzpomínky na její velký olympijský sen. „Dneska jsem se vrátila o téměř dvacet let zpátky na velký atletický stadion do Sydney, kdy jsme celá olympijská výprava nastupovali v jednom průvodu. Ty vzpomínky opravdu ožily,“ řekla Petra Juříčková na zahajovací ceremoniál prvních olympijských her třetího tisíciletí.

Stejně jako letošní mladí závodnici na Olympiádě dětí a mládeže si i Petra Juříčková musela projít svými sportovními začátky. „Můj úplný začátek byl ve třech letech, kdy jsem přišla do tělocvičny jako malé dítko a brala skákání na trampolíně jako hru. Postupně to však přerostlo ve vášeň.“

Následně také přišly první sportovní vzory a motivace se sportu věnovat naplno.„Pamatuju si do dneška, že zlomový pro mě byl rok 1985, kdy jsem doma v televizi sledovala skoky na lyžích. Tehdy jsem si řekla, že bych chtěl taky něco dokázat. Oni tehdy opravdu zářili a pro mě to byla opravdu velká motivace. Ten samý rok jsem pak vyhrála mistroství republiky žactva.“

Od roku 1985 uběhlo pět a nastal další zlom. Padla železná opona a československá juniorská reprezentace vyrazila do švédské Uppsaly na mistroství Evropy.

„Byla to nádherná akce, cestovalo se tehdy obytnými vozy. Jeli jsme opravdu dlouho přes Německo a ve Švédsku jsme spali před halou. Sprchu jsme měli umístěnou v aréně a celou cestu jsme si hradili sami. Cestovali tehdy s námi u funkcionáři z dalších oddílů jako sponzoři, aby se cesta zaplatila. Docházelo tam často k humorným situacím i vlivem jazykové bariéry. To mistrovství pro mě pak byla i motivace zlepšit si angličtinu,“ vzpomínala zlínská trenérka na akci, na které startovala jako nejmladší členka týmu. Bylo jí tehdy teprve čtrnáct let.

V maminčiných stopách

Účast na olympiádě si vybojovala na mistrovství světa v roce 1999. „Ohromně jsem si to tehdy užívala. A přišlo to mi jako obrovská pocta k tomu, že skoky na trampolíně se dostaly do výběru olympijských sportů. Zpětně mě ale mrzí, že už je to 20 let téměř a pořád to hodně lidí nebere jako závodní disciplínu.“

Na olympijských hrách nakonec rodačka ze Zlínského kraje obsadila výbornou 11. pozici. Patřila tak tehdy k 12 nejlepším závodnicím na světa. Svou kariéru pak ukončila o tři rok později, symbolicky právě na místě, kde začínala, tedy v Rožnově pod Radhoštěm.

Nyní šestnáct let po konci aktivního závodění je z úspěšně české reprezentantky trenérka a matka tří dcer. Jedna z nich, Michaela Juříčková, měla na Olympiádě dětí a mládeže již zajištěnou nominaci – jak to však ve sportu bývá, do hry zasáhlo zranění.

„Míša si zranila kotník a musela ji nahradit její starší sestra. Ta se skokům na trampolíně tolik nevěnuje. Nicméně místo si jako náhradnice vybojovala a já věřím, že tým bude i přesto kompaktní a může jen překvapit,“ doplnila Petra Juříčková k medailovým ambicím svého kraje v jedné z jeho nejsilnějších disciplín.

A co by úspěšná závodnice, trenérka a vlajkonoška Zlínského kraje ráda vzkázala mladým sportovcům?

„Když sportujete, protože ten svůj sport milujete, tak je to většinou záruku velkého úspěchu. Ten však nemusí být jen zlatá olympijská medaile. Ten úspěch může spočívat i tom, že budete jedinečný mezi svými vrstevníky. To je to, co v nás sport formuje a dělá z nás někoho výjimečného.“

Autor: Jan Meichsner - člen programu Mladí novináři na ODM 2019