"Díky dobrovolnictví máme zážitky na celý život, “ říkají zkušení dobrovolníci

"Díky dobrovolnictví máme zážitky na celý život, “ říkají zkušení dobrovolníci

ODM 2019 se nezadržitelně blíží. Organizace sportovní akce takového rozsahu se neobejde bez pomoci dobrovolníků, neboť se očekává účast téměř 4000 sportovců a trenérů. Jaká je olympiáda z pohledu dobrovolníka? Na to jsme se zeptali Honzy Dvořáka a Pavla Čermáka, kteří mají s dobrovolnictvím dlouholeté zkušenosti a práci dobrovolníka zkrátka milují.

Honzo, Pavle, proč jste se rozhodli pomáhat na LODM 2019 jako dobrovolníci?

Honza: V roce 2010 se v Libereckém kraji konala zimní ODMka, já byl začínající dobrovolník a při této akci jsem poznal spoustu lidí, se kterými se potkávám dodnes. A co se týče výkonů sportovců, zúčastňují se ODM budoucí medailisté z olympiád a vrcholných světových akcí, takže když jsem zjistil, že se v Libereckém kraji koná letní varianta ODM, neváhal jsem ani minutu. Poznám nové lidi a rád přispěju k hladkému průběhu akce.

Pavel: Stejně jako u každé akce přiložit ruku k dílu, potkat nové kamarády, nakouknout pod pomyslnou pokličku akce - jednoduše jsou to zážitky k nezaplacení.

Je to vaše první sportovní „dobrovolničení“ nebo již máte nějaké zkušenosti za sebou?

Honza: Dobrovolničením na sportovních akcích se zabývám od roku 2007, kdy jsem se podílel na akcích, které předcházely MS v klasickém lyžování. Rok poté se konala zimní ODM a dodnes jsem se podílel na pořádání spousty závodů světových pohárů, na MS juniorů v klasickém lyžování a při jubilejním 50. ročníku jsem se připojil k pořadatelskému týmu Jizerské Padesátky, včetně její letní varianty a dalších menších závodů.

Pavel: Vyjmenovat všechny akce, které jsem již zažil, by bylo opravdu na dlouho. Proto zmíním Mistroství světa juniorů
v severské kombinaci, Halové mistrovství Evropy v atletice, MS v hokeji, Olympijské parky Letná, Lipno, Brno, a mnoho
a mnoho dalšího, ale srdcovou záležitostí je pro mne Jizerská 50, kde již 4 roky vedu dobrovolnický program.

Jak jste se vlastně k dobrovolnictví dostali?

Honza: Vždy jsem v televizi sledoval velké sportovní akce a říkal si, co vše je za tím hodinovým přenosem za práci. Když začal nábor dobrovolníků na MS 2009, přihlásil jsem se. Moje očekávání účast v týmu pořadatelů splnila, navíc jsem poznal spoustu lidí, se kterými se dodnes potkáváme při dalších akcích a pojí nás přátelství. Takže dnes se těším nejen na to, že budu mít možnost nahlédnout do zákulisí zajímavé sportovní akce, ale i na to, že se potkám se známými lidmi a nové poznám.

Pavel: Před samotným dobrovolnictvím jsem vedl fanklub místního basketbalového týmu a pomáhal jsem s organizací hokejových zápasů. Pak se naskytla možnost být u MSJ v severské kombinaci. Považoval jsem to za jednorázovou akci, ale dobrovolnictví a vše s tím spojené mě natolik chytlo, že jsem u něj už zůstal.

Máte nějakou zajímavou vzpomínku z vaší dobrovolnické praxe, na kterou nezapomenete?

Honza: Když jsem šel na svou první akci, bylo to o tom, že jsem chtěl nahlédnout do zákulisí velké akce a z toho vyplývala i zvědavost, co mě čeká. Ty následující už byly a jsou o setkávání a zážitcích. Setkal jsem se se spoustou sportovních legend - za všechny bych jmenoval Jiřího Rašku, Kateřinu Neumannovou, Květu Jeriovou a Lukáše Bauera. Některých závodů se účastní i známí herci, lékaři a politici. Napadá mě i příhoda z jedné akce v areálu skokanských můstků na Ještědu, kde mě jeden z kolegů nedopatřením porazil a poslal k zemi a já si pak sjel skoro celý buben velkého můstku po břiše. A to byla jízda, po které mi moc do smíchu nebylo, ale dnes se tomu při každém setkání společně zasmějeme.

Pavel: Moje zážitky z akcí by mohly vydat téměř na samostatnou knihu. Na MS v hokeji jsem třeba při plnění zadaného úkolu vytáhl kanadského hráče Sydney Crosbyho ze sprchy. Na Halovém mistrovství Evropy v atletice jsem doslova z pár metrů sledoval české závodníky, kteří nakonec získali několik medailí. Nebo si vybavuji závodníka z Jizerské 50, který jel celý závod pouze v krátkém tričku a kraťasech a při dojezdu měl na nás – organizátory - velmi specifické přání. Přál si půjčit sekeru, aby si mohl udělat díru v ledu na nedaleké přehradě, kde se chtěl vykoupat, protože mu bylo teplo. A o podobné zážitky není na takových to akcích nouze, což je také jeden z mnoha důvodů, proč mě dobrovolnictví tak baví.

Na co se nejvíce těšíte v rámci blížící se LODM 2019?

Honza: Většina akcí, kterých jsem se zúčastnil byla v zimě, na sněhu a většinou v jednom areálu. Letní ODM bude v těchto ohledech odlišná, těším se, že se dostanu na spoustu zajímavých míst. Samozřejmě se těším na setkání se známými a na nové známé. Věřím, že i mezi sportovci se objeví někdo, jehož jméno se za pár let bude skloňovat po celém světě.

Pavel: Na LODM mě láká hlavně mít možnost sledovat na začátku své kariery třeba dalšího Lukáe Krpálka,Pavla Masláka, či Simonu Baumrtovou