Sourozenci se hecují a motivují: Vždycky se bojím, že mě brácha porazí

Sourozenci se hecují a motivují: Vždycky se bojím, že mě brácha porazí

Ač jsou mezi nimi tři roky, poměřují sourozenci Štraitovi síly nejen na trénincích TJ Slovanu Praha, ale občas i na závodech. Jolana i Vilém se společně věnují orientačnímu běhu a jsou v něm úspěšní. Na letošní olympiádě dětí a mládeže k mapě přibrali ještě běžky, s nimi však na medaili nedosáhl ani jeden.

„Brácha je na svůj věk docela dobrý a často běhá vyšší kategorie. To pak máme obvykle stejnou trať a já se vždycky bojím, že mě porazí. A když jsem v orienťáku vystresovaná, tak se nedokážu tolik soustředit na tu mapu, abych to nezkazila. Takže občas mě i porazí, a to jsem pak vždycky naštvaná,“ popisuje s úsměvem Jolana.

Vilém to ale vidí jinak. „Moc mezi sebou nesoupeříme, protože každý jezdíme a běháme v jiné kategorii. Ale občas se poměřujeme. Jak kdy a jak v čem, ale lepší je většinou ségra.“ Společně trénují v oddílu. V pondělí atletika, ve středu kolečkové brusle a ve čtvrtek posilování.

Jolana už se zúčastnila i loňské letní olympiády. Z té si odnesla dvě zlaté medaile ze sprintu a smíšených štafet a jedno páté místo z krátké tratě. Pro jedenáctiletého Viléma je naopak letošní start v Pardubickém kraji olympijskou premiérou, větších závodů už se ale účastnil. Na kontě má například vítězství v mistrovství družstev.

Jejich plány na budoucí sportovní kariéru se však liší. Zatímco on sní o startu na velkých hrách, Jolana by se raději věnovala škole a matematice.

Autor: Stanislava Wolfová - členka programu Mladí novináři na ODM 2018