Od tříkolky u komína na olympiádu. Pravnučka cyklisty Jursy už sbírá první úspěchy

Od tříkolky u komína na olympiádu. Pravnučka cyklisty Jursy už sbírá první úspěchy

Byl to osudový den. Před 14 lety Františku Jursovi, úspěšnému československému cyklistovi, zazvonil dvakrát telefon. Nejprve uslyšel, že zemřel legendární cyklista a jeho životní vzor Jan Veselý. Za čtvrt hodiny se rozezněl telefon podruhé. Tentokrát s veselou zprávou. Na svět přišla jeho pravnučka Dagmar. Ta teď před jeho očima při Olympiádě dětí a mládeže v Brně dokázala vybojovat tři zlaté a jednu stříbrnou medaili. „Na té samé dráze jsem začínal a později porazil právě Veselého,“ vzpomíná Jursa.

Bývalý cyklista a trenér probouzel ve své pravnučce Dagmar Hejhalové zájem o kolo už ve třech letech. „Závodit jsme začínali tady v Jihomoravském kraji na tříkolce kolem komína v Husovicích,“ usmívá se. „Je to pro mě symbolické, protože tam jsem jel i já svůj první závod.“ Na opravdový start se sympatická cyklistka postavila o dva roky později. „Musela jsem si ten závod vydupat. Pršelo, bylo bláto a nikdo mě nechtěl pustit,“ stěžuje si mladá sportovkyně. „Já jsem tam ale prostě chtěla být!“

Na svou pravnučku se jezdí Jursa dívat rád. „Sleduji, jak se zdokonaluje,“ vypráví. Ačkoli Dášu povzbuzuje často, radit si jí netroufá. „Na to má zase svého trenéra, před jehož vedením já smekám,“ říká slavný cyklista. Trenérem čtrnáctileté slečny není nikdo jiný než její otec Petr Hejhal. „Někdy je těžké, že mám trenéra pořád doma,“ líčí Dagmar. „Táta chce, abych byla nejlepší, takže je to psychicky i fyzicky náročné. Ale zvládám to,“ dodává. „Někdy na trénincích občas něco bojkotuju, ale vím, že bych měla poslouchat,“ uznává. Na závodech se tak často sejde celá rodina včetně maminky. „Když můžou, přijedou se podívat. Ale je pravda, že maminka se o mě na dráze bojí.“

A jak prožíval Jursa pravnuččiny úspěchy na dětské olympiádě? „Doufal jsem v medaili, ale že se to bude až takhle sypat…“ neskrýval nadšení. Sama Dáša hodnotí své výsledky nad očekávání. „Mám z toho obrovskou radost,“ říká. „Medaile jsou však jen třešinka na dortu, hlavně, že jsme nespadly,“ přemítá skromně.

Po posledním cyklistickém závodě na hrách se bývalý cyklista a trenér spokojeně usmíval. Dáša přidala ke třem zlatým medailím na dráze a šestému místu z MTB crosscountry ještě stříbrnou ze závodu s hromadným startem. „Jednou jsem Jiřímu Dalerovi, olympijskému vítězi, povídal, že naše Dáša jezdí dvoustovku za 13 sekund a on nevěřil,“ vypráví. „Dnes je tady a viděl to.“ Jakmile přichází mladá sportovkyně, má pro ni jen slova chvály. „Fantastický závod,“ říká pyšně. „Nebylo by spravedlivé, kdybys vyhrála všechno, musíš někdy nechat ostatní nadechnout,“ povzbuzuje ji.

Na dráze se o ní mluvilo jako o favoritce už před závodem. Nikoli bez důvodu: její vítězný čas z disciplíny 500 metrů s pevným startem mohl konkurovat i starším kadetkám. Ve vyšší kategorii by stačil na druhé místo. „Byla jsem nervózní, protože na mě koukalo hodně lidí,“ přiznává. „Jsem ale strašně ráda, že se dokážu prosadit i mezi staršími. Pro mě to znamená šanci do budoucna usilovat o nejvyšší příčky,“ vysvětluje. Aby se neustále zlepšovala a držela krok s nejlepšími, účastní se i závodů v zahraničí, kde se setkává s mezinárodní konkurencí.

„Sním o opravdové olympiádě a všech důležitých závodech ve světě,“ zamýšlí se Dagmar, která nejvíce vzhlíží ke svému pradědečkovi. Ten vidí základ úspěchu v tom, aby se věnovala cyklistice poctivě a s radostí. „Tahle akce je rodištěm reprezentantů a já bych Dáše přál, aby pokračovala a dostala se na tu další olympiádu.“

Autor: Monika Hrušková – členka programu Českého olympijského výboru Mladí novináři

Foto: Pavel Ryčl

Sledujte ODM i na Facebooku a Youtube!

Podívejte se, co všechno zábavného si můžete zkusit ve FUN PARKU.