Hlavně, že olympiáda děti baví, říká Jindřich Svoboda

Hlavně, že olympiáda děti baví, říká Jindřich Svoboda

Jeho kariéru nejvíc „poznačily“ olympijské hry - Jindřich Svoboda svým gólem ve finálovém souboji pod pěti kruhy v Moskvě 1980 „vystřelil“ tehdejšímu československému týmu zlato. O víkendu se na olympiádu vrátil – tentokrát v roli vlajkonoše týmu Jihomoravského kraje.

Jak jste se dostal k tomu, že jste byl vybrán do role vlajkonoše?
Kraj hledal nějakého fotbalistu z Brna, který by předtím byl na olympiádě. Znám se Stanislavem Schwarzem, který vede na Jižní Moravě mladé fotbalisty. Dřív jsme spolu hráli a jsme dobří kamarádi, tak jsem mu slíbil, že budu dělat vlajkonoše.

Připomnělo vám to, když jste byl v roce 1980 na olympiádě v Moskvě?
Tady sportují vlastně děti, opravdová olympiáda je přece jen jiná. Jsou tam mnohem větší bezpečnostní opatření a celá akce je taková víc formální. Dětská olympiáda se mi ale moc líbí, ty děti to berou opravdu vážně a snaží se prosadit, chtějí ve sportu něco dokázat. Z toho mám hroznou radost, že je tolik dětí se zájmem o sport.

Jak sportuje váš syn, vedete ho ve vašich fotbalových stopách?
Můj syn hraje za Zbrojovku Brno, dřív jsem tam i trénoval, ale toho už jsem nechal. Bude mu teď sedmnáct, takže hraje v kategorii do sedmnácti let. Chodí do školy, a ta je pro něj hlavní, i když mám samozřejmě radost, že hraje fotbal. Učení mu nedělá problém, takže si rychle splní věcí do školy a pak jde na trénink.

Kdybyste byl v kůži dnešních mladých sportovců, udělal byste něco jinak?
To nedokážu tak snadno říct, naše fotbalová generace v Brně zažila úspěšnou éru. Možná bych něco malého změnil, ale celkově jsem spokojený. Tehdy to bylo úplně o ničem jiném, v zahraničí jsme je tak hrát nemohli. Dnes má každý schopnější hráč skauta, který se o něj stará a může mu zařídit angažmá. On se pak může soustředit jenom na fotbal a zlepšovat se.

Vy jste se do zahraničí nedostal?
Abychom mohli v osmdesátých letech hrát za klub v zahraničí, museli jsme splnit docela tvrdé podmínky. Muselo vám být třicet dva let a zároveň jste musel mít dost reprezentačních startů, nebo medaili z nějaké světové akci jako třeba z olympijských her nebo mistrovství Evropy. Já jsem pak hrál několik let na konci kariéry v Rakousku.

Ondřej Sobola
člen programu Mladí novináři při ODM 2015