Nohejbalista Vanke: Je to nádhera, děti si to moc užívají

Nohejbalista Vanke: Je to nádhera, děti si to moc užívají

V neděli po osmé hodině večer byla zahájena sedmá letní olympiáda dětí a mládeže. Na ploše plzeňské hokejové haly byly postupně představeny výpravy všech 14 krajů České republiky pod vedením svých vlajkonošů. V čele Karlovarského kraje stál vynikající nohejbalista Jan Vanke, který si ceremoniál velmi pochvaloval. „Myslím si, že se to v tom dětském provedení dá přirovnat ke klasické olympiádě,“ říká.

Kdo rozhodl o tom, že právě vy budete vlajkonošem výpravy Karlovarského kraje?
Rozhodl o tom krajský úřad, který mě s tím obeznámil v momentě, kdy jsme spolu měli jednání ohledně trénování nohejbalistů právě zde na Olympiádě dětí a mládeže.

Co pro vás tato funkce znamená?
Nést vlajku Karlovarského kraje pro mě samozřejmě znamená velkou čest. Jestliže to může třeba i motivovat mladé sportovce k tomu, aby něco dokázali, tak jsem velmi rád, že jsem k tomu mohl takhle aspoň malinko přispět.

Co říkáte na atmosféru zahajovacího večera?
Je to nádhera, děti si to moc užívají. Myslím si, že se to v tom dětském provedení dá přirovnat ke klasické olympiádě. Děti opravdu vnímají výjimečnost akce, natáčejí si to, vidí své vzory a idoly. Kraje si fandí navzájem, což je taky fantastické. Myslím si, že to utužuje kolektiv nejen mezi kraji, ale i mezi mladými sportovci obecně, takže je to úžasné.

Jste také ambasadorem nohejbalu. Co to pro vás znamená?
To je funkce, která zaštiťuje nohejbal jako celek. Já se vnímám samozřejmě jako reprezentant, a to s sebou nese různé povinnosti, příjemné povinnosti v tomto případě, kdy mohu opětovně reprezentovat nohejbal. V řadě krajů jsou nohejbalisté a já doufám, že když vidí mě jako vlajkonoše a jako ambasadora, tak třeba někteří z nich budou chtít dosáhnout podobných úspěchů. Mohou vidět, že třeba i v nohejbale, což je neolympijský sport, mohou být v mladém věku součástí něčeho, jako je tato letní olympiáda mládeže.

Budete na olympiádě po celou dobu jejího průběhu?
Zúčastním se celého průběhu olympiády, protože sám jsem nikdy na takovéto akci nebyl. Jsem aktivním trenérem mládeže, takže budu chtít navštěvovat i jiná sportoviště a jiné sporty. Chci vidět tu atmosféru, zápolení v ostatních disciplínách, vidět sportovní úroveň, protože v průběhu roku se nedostanu na žádné jiné sporty právě z důvodu vytížení nohejbalem.

Jaké si jako trenér nohejbalistů Karlovarského kraje dáváte s týmem cíle?
Já nedávám klukům cíle, chci hlavně, aby si to užili. V průběhu roku mají povinnosti, co se týká krajských a republikových soutěží, takže tady na ně žádné nároky nekladu. Pokud se jim ale podaří postoupit do první čtyřku, bude to pro mě znamenat velký úspěch.

Máte v Karlovarském kraji vytipované nějaké mladé nohejbalové talenty?
Určitě jsou tu hráči, kteří oplývají talentem. Myslím si ale, že jsou zde kraje, které mají výheň lepších talentů a jsou v nohejbale mnohem silnější než my. Samozřejmě se ale i u nás najdou nohejbalisté, kteří by mohli mít do budoucna třeba i ligové ambice.

Co byste vzkázal dětem, aby se rozhodli právě pro nohejbal?
Že je to typicky český sport s historií. Kdo má rád sport, kdo má rád fotbal, kdo rád kope do balónu, kdo se rád baví s míčem, tak pro něj je nohejbal úplně nejideálnějším sportem. Není to totiž jako ve fotbale, kdy se dotknete pětkrát šestkrát míče za půl hodiny, ale jste s ním v kontaktu prakticky pořád. Právě proto byl i pro mě nohejbal přesně to, co jsem si představoval.

Vystudoval jste několik vysokých škol. Jak se to s nohejbalem dá skloubit dohromady?
Vystudoval jsem tři vysoké školy a skloubit se to dalo proto, že nohejbal není úplně časově náročný sport. Trénovat se musí třikrát, čtyřikrát nebo pětkrát týdně jako v každém sportu, ale není to profesionální sport, takže se to zvládat dá. Chce to samozřejmě hodně odříkání. V čase, kdy měli moji vrstevníci jiné zájmy, tak já jsem obětoval čas škole a právě přípravě na sport, abych byl úspěšný. Chtěl bych tento přístup budovat i v našich mladých sportovcích. Třeba konkrétně v nohejbale nás sport neuživí, tak je třeba myslet i na to, co bude člověk dělat mimo něj. Byl bych rád, kdyby někteří mladí šli v těchto šlépějích a zkoušeli studovat, najít si atraktivní práci a dosáhli úspěchů nejen na té sportovní úrovni, ale také na té životní a pracovní.

Matěj Majer
člen programu Mladí novináři při ODM 2015